Jdi na obsah Jdi na menu
 


12. 10. 2021

Napoj se, vrať se zpátky k sobě!

             V dnešní uspěchané době plné stresů a programů MUSÍM, lehce kdokoliv z nás upadne do „depky.“ Každý jsme přesycení informacemi, které se na nás valí od rána do noci z rádia, televize, telefonů, které nepustíme z ruky, od šéfů, kolegů, partnerů, dětí a vlastně nezbývá čas pro sebe, na vypnutí se, své hlavy a jen tak být... Jsme pod neustálým tlakem dnešní doby, která je jen honbou za něčím... Za čím? Za kariérou, úspěchem, majetkem, slávou, mamonem? Vznikají v nás bloky, nepřetržitý stres, nervozita, pocit samoty, prázdnoty a úzkost. Mnozí z vás netuší, proč tyto pocity mají...? Vždyť máte všechno, co jste kdy chtěli... Slušně placenou práci,partnera/manžela/manželku, zdravé děti, „vlastní“ bydlení, (málokdo žije ve vlastním, většina žije na dluh, MUSÍ splácet hypotéku 30 let!) auta, jezdíte na dovolenou, máte pár dobrých přátel a vše se jeví být v pořádku. Vaši rodiče sice stárnou, ale zdraví jim stále víceméně slouží... Zaplať pán bůh!

Říkáte si: „Tak KDE je problém?! PROČ se cítím tak zle? Proč jsem nešťastná, prázdná, unavená, proč přemýšlím, že bych vyhledal/a odbornou pomoc?“

PROČ? Já znám odpověď na Vaše otázky!

Jste pohlceni systémem už od dětství! MUSÍTE chodit do školky, školy, do práce, musíte poslouchat, plnit rozkazy, být poslušní a odevzdaní. Pak splácet hypotéku, drahá nová auta, živit rodinu... Systém smazal nebo potlačil v tom lepším případě správný program! Ten tkví v tom, že jste svobodní, NEMUSÍTE, nejste chyceni v pasti a jen vy rozhodujete o tom, co bude nebo naopak nebude... Zapomněli jste žít sami SEBE!!! Už ani nevíte, kdo jste. Jaké byly vaše sny. Co by vás udělalo opravdu šťastnými... Uvízli jste v pasti svého vlastního vězení. Nevědomky jste převzali program svých prarodičů a rodičů a pokračujete v tom dál.Vůbec si neuvědomujete, že by to mohlo být jinak. Systém určil, jak to bude! A během svého života, už v dětství vám vznikly bloky, bolístky, které jste potlačili do svého podvědomí a nějak nebyl a není čas je zpracovat. Někdy je lepší tvářit se, že se ani nestaly. Ko by chtěl otvírat bolestivé vzpomínky, že? Ale díky nim jste tam, kde jste- v pasti a nešťastní. Jedete den za dnem, měsíc za měsícem a rok za rokem jako křeček v kolečku. Život vám utíká, stárnete a je to horší a horší, pocity marnosti se prohlubují. Čas protéká mezi prsty a vy si říkáte: „Co kdybych udělal/a kdysi něco jinak...? Jak by můj život asi vypadal?“

Cesta ven existuje. Vím to! Sama jsem tou cestou prošla. Je důležité začít u sebe. Vrátit se k sobě, ke zdroji, opět se napojit... Mně pomohly v první řadě regresní terapie- zpracování největších bloků, pohyb- běh, plavání, jízda na kole, dýchání, meditace, naučila jsem se být TEĎ a TADY a naslouchám své intuici. Není snadné „vyskočit,“ ale jiná cesta není. A nikdy není pozdě! Čas sice nevrátíme, ale důležité je procitnout, uvědomit si, že je čas to změnit a pracovat na svém životě.

Pokud půjdete cestou psychologa, psychiatra a budete užívat farmaceutika, vaše problémy se jen potlačí a jednoho dne beztak vybublají všechny ven a vám bude ještě hůře. Je důležité podívat se pravdě/ sám sobě do očí a každý den na sobě pracovat. Někdy stačí jen málo, sednout si, meditovat, vypnout, pozorovat své myšlenky... Někdy je to dřina a ano, bolí to. Otevírají se staré rány, ale ty se časem zhojí. Jen to ze sebe dostat ven!

 

Jsem tu pro vás!

Vendy